Historie obce

Stružinec je obec v okrese Semily v podhůří Krkonoš. Skládá se z katastrálního území Stružinec, Pohoří, Tuhaň a Bezděčín. Stružinec se rozkládá v délce 2 km v údolí potoka Žlábku severozápadně od města Lomnice nad Popelkou. Údolí je obklopeno vrchy. Na jihozápadě je to Hůrka (592 m n.m.), na jihu Kolářův kopec (491 m n.m.), na severovýchodě Stránsko (487 m n.m.) a na severozápadě Mákova vrcha. Hůrka, Mákova vrcha a Stránsko jsou zalesněny. Krásný pohled na obec je ze Stránska a Hůrky. Jsou odtud vidět Krkonoše, jimž vévodí Sněžka, Jizerské hory s Ještědem, strážná hora Českého ráje Kozákov a krajiny pod těmito horami. Z Hůrky je možno obdivovat značnou část Českého ráje. Od zřícenin hradů Kumburk a Bradlec přes Tábor s rozhlednou ke kuželům Trosek a skalám Mužského. Často lze v pozadí spatřit i Bezděz, Ralsko apod.

Pohoří leží 2 km severně od Stružince směrem po proudu potoka Žlábek. Z nejvyššího bodu se otvírá pohled na hlavní hřeben Krkonoš.

Tuhaň se rozkládá severozápadně od Stružince. Je to obec, která se rozkládá na úpatí Mákových vrchů 2 km od Stružince až pod Zelený Háj k hlavní silnici na Semily.

Bezděčín je osada, která je v dnešní době využívána především k rekreaci. Obec Stružinec zde má 3 stálé obyvatele. Leží jihozápadně od Stružince na na jižním svahu hřebene Chotice. Je odtud krásný výhled na Český ráj. Dominantou je tamější kaplička.

Nadřízenou správní jednotkou je okresní město Semily vzdálené 12 km. Další vazby má obec na Lomnici nad Popelkou ( 3 km), především zde je nadřízený stavební úřad a matriční úřad.

Ke sloučení obcí Stružinec, Pohoří a Tuhaň s Bezděčínem došlo v roce 1960.

Obyvatelstvo
Nejvyšší počty obyvatel se ve všech třech sídlech objevují na přelomu 19. a 20. století

– v roce 1900       1.351 obyvatel

– v roce 1930        1.300 obyvatel

K 1.3.2001 je v obci evidováno 694 obyvatel, z toho Stružinec má 551 obyvatel, Pohoří 55 obyvatel, Tuhaň 93 obyvatel a Bezděčín 3 obyvatele.

K 31.12.2006 měla obec 702 obyvatel (356 mužů a 346 žen), Stružinec 559, Pohoří 58, Tuháň 80 a Bezděčín 5

Obec má dle statistického sčítání v roce 2001 210 trvale obydlených domů, 78 chalup a 17 chat.

Pracovní příležitosti
Po staletí bylo hlavním pramenem obživy v létě zemědělství, v zimě pak přadláctví, tkalcovství a těžba dřeva. Již v Berní roli z roku 1654 je však ve Stružinci uváděn bednář. V roce 1890  došlo k velkému rozvoji textilního průmyslu a v roce 1908 měla mechanická tkalcovna firmy J. Kučera 250 stavů a zaměstnávala 138 dělníků. Po znárodnění patřil závod ve Stružinci k n.p. Velveta a v roce 1965 převzal objekt n. p. Technolen Lomnice n. Pop.

V dnešní době na základě orientačního sčítání jednotlivé podnikatelské subjekty poskytují v obci cca 125 míst, z toho 35 pro ženy. Největší podíl na zaměstnanosti v místě bydliště má ZEOS Lomnice n. Pop. středisko Stružinec (bývalé zemědělské družstvo) – 70 míst. Dále je to průmysl (Dyrema – 20 míst, Jacgal – 15 míst, Strukart – 12 míst), ostatní služby (autoservisy, autodoprava,  obchody a restaurace – 8 míst).

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (400 obyvatel) představuje z celkového počtu obyvatel 57 %. Z toho je evidováno 280 obyvatel (70 %) ekonomicky aktivních vyjíždějících za prací.

Historie obcí
Kdy byl Stružinec založen, není bezpečně známo. Poloha podél potoka a rozložení polních tratí nasvědčují původu za doby kolonizace za posledních Přemyslovců. Byl-li Jiří ze Stružince, uváděný roku 1377 v soudní knize Jičínské, zemanem na stružinecké tvrzi nebo rychtářem poddanské vsi, snad jednou  historie zjistí. Stružinec po staletí sdílel osudy panství Lomnice nad Popelkou. Patřil Košíkům z Lomnice. Z nich Jan Košík roku 1417 zajistil věno své manželky na několika vesnicích lomnického panství, mezi nimi i na Stružinci. K rozvoji obce došlo až ve druhé polovině 19. století.

Bezděčín je osada při soutoku dvou pramenů potoka Václavky o střední výšce 467 m n.m. Původně tu byla tvrz, později poplužní dvůr, připomínaný roku 1462, kdy byl na žádost Jiřího z Poděbrad uváděn Aleš ze Šanova na dědictví po Janu Košíkovi na Lomnici. V roce 1780 rušila vrchnost některé dvory. Část pozemků byla připojena k Tuhani. Tak vznikla nová osada Bezděčín, patřící k obci Tuhaň.

Pohoří je vesnice nad potokem Žlábkem na svahu vrchu Stránsko ve výši 507 m n.m.. Pohoří bylo ve 14. století poddanskou vsí u hradu Košťálu a později sdílelo osudy lomnického panství, podobně jako Stružinec a Tuhaň. Teprve v roce 1919 dostalo Pohoří vlastní samosprávu. Při územní reorganizaci v roce 1960 bylo Pohoří sloučeno se Stružincem.

Tuhaň je vesnice ležící v průměrné nadmořské výši 490 m u zřídla Hořenského potoka. Bývala zemanským majetkem, odtud asi pocházeli Tuhanští z Branče připomínáni roku 1399. V roce 1851 se Tuhaň vykoupila z roboty a došlo k rychlému rozvoji obce. Tuhaň byla rovněž sloučena se Stružincem v roce 1960.